Jeden ze čtyř autentických dopisů sv. Františka z Pauly:
Naši urození a milí prokurátoři.
Nejprve vám přeji zdraví a pokoj v požehnaném Ježíši Kristu. Vzdávám díky vám a také tomuto ctihodnému kléru, úředníkům a všemu lidu za horlivost, již jste prokázali a stále prokazujete při díle výstavby tohoto požehnaného místa svaté Trojice. Náš Pán Ježíš Kristus svěří zásluhu vašich námah Nejvyššímu Odplatiteli, střezte se všeho zla a nebezpečí, kamkoli půjdete a budete.
My a všichni naši bratři na druhé straně, jakkoli jsme nehodní, budeme vždy prosit věčného Boha a jeho Syna Ježíše Krista a slavnou matku Pannu Marii, aby vám pomáhali a vedli vás ke spáse vašich duší a těla a dali vám prospívat od dobrého k lepšímu až do konce.
Na druhé straně, měšťané – naši bratři a zbožní, vás prosím a vyzývám, nakolik jen mohu a stačím: buďte rozvážní a pečlivě usilujte o spásu svých duší a pomýšlejte na to, že budete muset zemřít, že tento život je krátký a není ničím jiným, než stínem, který brzy pomíjí. Rozpomeňte se na Utrpení našeho Pána a Spasitele a pomyslete na to, jaký to byl žár, který sestoupil z nebes na zemi aby nás spasil, kde přijal tolik soužení a trpěl hladem, zimou, žízní, horkem a vším trápením, jímž trpí lidé, a neodmítl žádné utrpení z lásky k nám, a tak dal příklad dokonalé trpělivosti a lásky, abychom i my ostatní chtěli mít trpělivost ve všech svých protivenstvích, která se nám přihodí, a snášeli je s láskou při myšlence, že Ježíš Kristus, náš Pán, právě v tom, že se mu dostávalo soužení a pronásledování, trpěl za mnoho ostatních. Ještě vás prosím, odložte všechny nenávisti a nepřátelství a milujte pokoj, protože je nejlepším pokladem, jaký si můžeme pro národy přát. Vězte s jistotou, že se blížíme konci světa, a to pro naše hříchy, které pudí Boha k hněvu; a proto se napravte pro budoucnost a kajte se za minulost, neboť Bůh je milosrdný a očekává vás s otevřenou náručí. Vězte, že to, co skrýváme před světem, nemůžeme skrýt před samým Bohem a vykonejte pravou a věrnou zpověď. Budeme-li tyto věci zachovávat jako praví a věrní křesťané, tak také budeme mít požehnání a pomoc od věčného Boha a od jeho matky a dcery Panny Marie. Bůh sám také sesílá velké soužení, kterého se dostává ubohé Itálii za její špatnost. Více nepíši, než jen to, aby s vámi byl pokoj: pro tento lid a zvláště pro tento ctihodný klérus, jak jsem řekl shora.
Psáno na místě svaté Marie Bolestné u Tours ve Francii, 10. dne září 1486.
Za vás se modlící nehodný bratr František,
nejmenší chudý poustevník z Paoly
Náš Pán Ježíš Kristus, který dává všem spravedlivou odměnu, kéž odmění vaše namáhání.
Mějte se na pozoru před každým zlem, vyvarujte se nebezpečí. My, se všemi našimi bratry, i když toho nejsme hodni, budeme neustále prosit Věčného Boha Otce a jeho Syna Ježíše Krista, jeho oslavenou matku Pannu Marii, aby vám stále pomáhali a vedli vás ke spáse duše i těla a aby vám pomohli dělat pokroky z dobrého v ještě lepší, až do konce.
Jinak, bratři, vás nabádám a prosím, jak jen mohu, abyste byli obezřetní a svědomití vůči spáse své duše tak, že budete myslet na to, že smrt je jistá pro všechny, že život je krátký a není ničím jiným než dýmem, který brzy odvane.
Připomínejte si utrpení našeho Pána a Spasitele a pomyslete, jak nekonečný byl ten žár, který sestoupil z nebe, aby nás spasil. On pro nás vytrpěl tolik soužení a snášel hlad, zimu, žízeň, horko, i všechno lidské utrpení, a pro lásku k nám se ničemu nevyhýbal. Tak nám dal příklad dokonalé trpělivosti a dokonalé lásky. Buďme tedy všichni trpěliví ve svých protivenstvích a nesme je s láskou tak, že budeme myslet na Ježíše Krista, našeho Pána, který pro druhé zakoušel tolik trápení a soužení.
Zbavte se tedy každé nenávisti a každého nepřátelství, s pečlivostí se vyvarujte nejhrubších slov, a pokud by vyšly z vašich úst, ať vás neomrzí přimět k nápravě ty samé ústa, které způsobily ona zranění. Takto si vzájemně odpouštějte a nemyslete již více na urážky, které jste si způsobili. Připomínání si ničemností je potupou, vrcholem bláznovství, uvězněním hříchu, nenávistí ke spravedlnosti, zrezivělým šípem, jedem duše, rozmetáním ctností, červem mysli, pomatenou modlitbou, přetrháním modliteb povznesených k Bohu, odpadnutím od Charitas (= lásky Boží), zahnisaným hřebíkem v našich duších, hříchem, který se nikdy nerozplyne, a každodenní smrtí.
Milujte mír, protože je mnohem lepší než jakýkoliv poklad, jaký by národy mohly mít. Vězte s jistotou, že vaše hříchy dohání Boha ke hněvu. Proto se napravte a kajte se ze svých minulých hříchů, protože Bůh vás očekává s otevřenou náručí. To, co před světem ukrýváme, nemůže být skryto před Bohem: upřímně se obraťte. Žijte takovým způsobem, abyste obdrželi Pánovo požehnání, a pokoj Boha, našeho Otce, ať je stále s vámi.“