Láska, pokora a duchovní obnova pro každý den

Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, známý jako Pauláni, je společenstvím hluboké pokory, služby a modlitby. Už více než pět století působí po celém světě, aby přinášel lidem útěchu, duchovní obnovu a naději. Na Vranově u Brna pokračují Pauláni v odkazu svého zakladatele sv. Františka z Paoly – nejen péčí o chrám a duchovní život věřících, ale i otevřeností vůči všem, kdo hledají klid, povzbuzení a smysl, bez ohledu na to, zda stojí uvnitř kostela, nebo mimo jeho zdi.

Legenda o sv. Františkovi z Pauly
František z Pauly (1416–1507) se narodil v malém kalábrijském městečku Paola. Už od mládí byl vnímán jako člověk s mimořádnou citlivostí pro Boha a jeho vůli. Legenda praví, že jako chlapec byl uzdraven ze závažné oční choroby na přímluvu sv. Františka z Assisi. Z vděčnosti se rozhodl zasvětit svůj život Bohu v tichu a modlitbě. Odešel do pustiny, kde začal žít v odříkání a přísném půstu. Jeho pověst svatosti a zázraků se šířila a k jeho jeskyni přicházeli další muži, kteří toužili žít podobným životem. Tak vznikla první komunita řádu, který později dostal jméno Minimové – ti nejmenší.

Založení řádu a jeho poslání

V roce 1474 papež Sixtus IV. schválil nový řád, který se odlišoval od tehdy běžných řeholí – sliby chudoby, čistoty a poslušnosti byly doplněny čtvrtým slibem: trvalého půstu a zdrženlivosti od masa. Řád dostal jméno Ordo Minimorum (OM) – Řád nejmenších bratří. František chtěl, aby se jeho bratři nepovyšovali nad nikoho, ale byli služebníky všech. Jejich heslem se stalo prosté, a přesto hluboké slovo Charitas – Láska.

Řád ve světě

Po smrti sv. Františka se řád rozšířil do celé Evropy. Pauláni zakládali kláštery nejen v Itálii, ale i ve Francii, Španělsku a střední Evropě. Zvláštní úctu si získali pro svou otevřenost lidem mimo klášterní zdi – pečovali o nemocné, starali se o chudé a nabízeli duchovní vedení laikům. Jejich přítomnost byla často spojena s místy zvláštního duchovního působení, prameny, poutními kostely a místy zázračných uzdravení.

Řád v českých zemích

Pauláni přišli na naše území už na konci 15. století. V Čechách založili mezi lety 1501–1507 první klášter u Nové Bystřice (dnešní městská část Klášter). Roku 1533 jej vypálili novokřtěnci, ale po roce 1626 byl znovu vybudován. Dodnes však zde stojí pouze kostel Nejsvětější Trojice a přilehlá Červená chodba. Další působiště měli Pauláni díky Rožmberkům na Kuklově poblíž Brloha. Klášter se však nepodařilo dostavět a jak to bývá byl později přeměněn na pivovar. Dnes zůstaly jen zbytky kostela a část rajského dvora. Ve 2. polovině 17. století vyvstal nový klášter ve Světcích u Tachova. A významným působištěm byla také Nová Paka, kde v letech 1654–1724 vznikl rozlehlý barokní klášterní areál s poutním kostelem, známý díky dílům Petra Brandla a bohaté freskové výzdobě. Na Moravě působili Pauláni zejména na Vranově u Brna. O založení kláštera se zasloužili roku 1633 Ditrichštejnové. A to díky tomu, že právě v místech budoucího kláštera byl uzdraven slepý markrabě Vilém po zjevení Panny Marie. Podobnost s Františkem z Paoly je až zarážející. Josefínské reformy pak roku 1784 kláštery v císařství postupně rušily. A vypadalo to na konec aktivit Paulánů v Českých zemích a na Moravě. Ale po více než dvousetleté pauze se roku 1992 na Vranov u Brna Pauláni vrátili a opět zde rozvinuli svou tolik potřebnou duchovní a pastorační činnost.

Řád na Vranově u Brna

Vranov u Brna je dnes jedním z mála míst v Českých zemích, kde Nejmenší bratři stále působí. Duchovní centrum, které zde spravují, stojí v bezprostřední blízkosti poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie – místa spojeného s legendou o jejím zjevení. Pauláni zde kromě klasické řeholní služby pečují o poutníky, vedou duchovní obnovy a nabízejí doprovázení lidem, kteří hledají smysl a klid uprostřed dnešní uspěchané doby.

Charitas – láska jako cesta pro dnešek

Heslo Charitas není pro Paulány jen historickým symbolem, ale živou výzvou. Znamená konkrétní skutky lásky – naslouchání, pomoc potřebným, podporu v těžkých chvílích. V moderním světě, který je často zahlcen informacemi a rychlým tempem, nabízejí něco, co se kupuje těžko – čas, pozornost a modlitbu.

Práce pro laiky i mimo kostel

Pauláni na Vranově u Brna chápou, že služba Bohu se neodehrává jen za zdmi kostela. Proto se věnují také Duchovnímu centru. Místu, které je otevřené všem – věřícím i hledajícím. Pořádají se zde semináře, duchovní cvičení, rozhovory i setkávání. Mluví se tu o životě bez patosu, ale s upřímnou hloubkou. Evangelium zde má sílu proměnit lidská srdce. Když se v Duchovním centru dotkneme konkrétních starostí, radostí i výzev, které mnozí z nás dnes a denně prožívají, odneseme si povznášející poznání a mír v duši.