70 let po násilném rušení klášterů a deportace řeholníků a řeholnic komunisty v "Akci K" a "Akci Ř"

Moji drazí farníci, poutníci a čtenáři našich web stránek. V noci ze 13.dubna na 14.dubna v roce 1950 byli všichni řeholníci a pak i řeholnice (27.září a 28.září 1950) násilně vyhozeni a deportováni ze svých klášterů a domů totalitním režimem, komunisty. Byla to doba velice těžká. Proto v pondělí 13.4.2020 v  19h zazní zvony a po ní se budete moci spolu s řeholníky a řeholnicemi připojit k 24h adoraci. K této události si můžete přečíst list předsedkyně ženských řeholí - Sr.Kristy Ludmily Chládkové, OP, a předsedy mužských řeholí P.Petra Prokopa Siostrzonka, OSB, ZDE.  Slovo, které k této události, a toho, co se dělo na Vranově, jsem psal před měsícem - 12.března a rozesílal farním emailem si můžete přečíst kliknutím na "číst dál". Pro další materiály k tématu klikněte ZDE.

12.3.2020 - rozesláno farním e-mailem k farníkům

V letošní přípravě na Velikonoce v postní době roku 2020 nám k hlubšímu prožitku a intenzitě mohou paradoxně napomoct i obavy z nakažení šířícím se koraniverem ve světě a s tím spojených potíží, zodpovědných omezení, a o otázek tipu: „jsem připraven?“. Je dobře, že nás postní doba orientuje na podstatu našeho bytí a života – jsme prach, do kterého Bůh dechl svým oživujícím dechem a řekl: „buď člověk!“ A měl z toho velkou radost jak jsme se mu povedli – hotová jeho fotokopie. Jsme Boží radostí, a ta je též nakažlivá, když se k němu vracíme a silněji a těsněji k němu přilneme a „nedržíme si ho od těla“. A o tom to je.
Po znovu nalezení farní kroniky psanou faráři v minulém století i trochu dále, jsem vybral stránku uvádějící nás do reality, kterou si prošly věřící, kněží a řeholníci v padesátých letech i salvatoriáni (SDS) působící v naší vranovské farnosti. I oni netušili, co vše přijde. To, že Velikonoce roku 1950 změní jejich život tak radikálně nemohli tušit. Přesto spojeni s Bohem zvládli útrapy, které z nich paradoxně dostali to nejlepší co v nich bylo, přimkli se k Bohu a zůstali věrní. Přesto jakým utrpením si prošly, jsem nenašel v tomto riskatním zápisu (– kdyby se dostal do rukou komunistům tehdejší doby, asi by se to neobešlo bez následků) ani větu, ani slovo násilí směrem k utlačujícím. Jen krátký popis, že se stalo to a to. Výsledek byl, že se Pán postaral, aby přesto přesevšechno jeho ovce nezůstali bez pastýře.
Doba postní nás má naučit popsat fakta o stavu naší duše a jít radikálně, krátce a stručně za Lékařem duší – Ježíšem, aby nás zbavil – přesně tak – virů, které pronikly, nakazily a dál ovlivňují náš zdravý úsudek, krasný a pevný vztah s Bohem a lidmi, vůli k obrácení, ochotu k altruismu a pomoci nejbližším bližním a i těm vzdálenějším, atd. Víme, že hříchu se dá zbavit jedině ve svátosti smíření. Při ní dostáváme milost posvěcující a to je to, co opravdu potřebujeme nejvíce; proto si ji  dopřejme. Nezapomeňme prosit o dar nových pastýřů pro církev, i za ty, kteří nám slouží, a kteří ve čtvrtek před Velikonocemi obnoví své „ano“ v daru sebe samého do služby pro vás. Rodičko Boží, když tvého Syna přijímáme do úst při mši svaté, oroduj za nás a vypros nám odvážné a pokorné „ano, skrze Tebe, s Tebou a v Tobě, Bože“.

Kéž vás Bůh chrání a žehná. P. Pavel Kříž, farář.



(Následující výtah je psán rukopisem, který zapsal události od roku 1926 po rok 1963 a je bez udání, kdo je pisatelem a kdy byl zápis zhotoven. Pravděpodobně tento zápis poskládal z útržků, které našel P. Mifek – styl písma se velmi nápadně podobá jeho zápisům v matrikách)
Farní kronika – str.277., doslovný přepis:

„1950
Po velikonocích v dubnu v noci ze čtvrtka na pátek byly zrušeny řády a domy řádů byly zabaveny. Příslušníci kongregace S.D.S z Vranova byly vyvezeni na Králíky. Z nařízení policie zůstává P. Leonard Pauk na Vranově. Administrátorem byl ustanoven P. Jos. Románek, dosud kaplan v Lulči u Kyjova. Kaplanem byl jmenován P. L. Pauk a druhým kaplanem P. Jos. Kubáč, dosud správce kostela sv. Petra v Prostějově. Když byl v říjnu P. Románek povolán ministrem Jos. Plojharem do Prahy za sekretáře téhož ministra, byl P. Pauk ustanoven znovu farářem na Vranově, prvním kaplanem byl ustanoven P. Kubáč a druhým P. Ant. Kostelka CSSA od 1. XI. 1950. (P. Kostelka působil na Vranově od 4. dubna 1956, kdy odešel za kaplana do Brna-Husovic). Kaplanem ustanoven P. Bohumír Přívětivý SDS. Při zrušení kláštera odváží policie všechny věci, které patřily společnosti SDS. Bylo vypito všechno mešní víno dovezené právě z Kroměříže, dosud nezaplacené. V hrobce byly konány orgie. Víno bylo zaplaceno KNV.
Nalezený zápis P. Kostelka: I z Vranova byli odvezeni Salvatoriáni na Králíky. Z nařízení policie zůstal jen P. Pauk, aby mohla být mše sv. pro poutníky. Duchovním správcem byl ustanoven P. Jos. Románek, kaplan v Lulči u Vyškova; Policie zatím odvážela mešní víno, různé věci a když mešní víno vypili, jež bylo právě dovezeno z Kroměříže pro kněze na dobu poutí a celého roku, odjeli. Na Vranově zůstali 2 kněží: správce P. J. Románek a P. L. Pauk, jako kaplan. V srpnu přišel jeho druhý kaplan P. Jos. Kubáč, bývalý první farář v Brně-Husovicích. (1. III. 1956 na vlastní žádost vyvázán z úřadu kooperátora.)
15. IX. Byl povolán na Vranov ke zpovídání poutníků P. Antonín Kostelka, redemptorista. Když byl P. Románek povolán od ministra Plojhara do Prahy jako jeho sekretář, byl P. Pauk ustanoven opět farářem na Vranově, P. Kubáč prvním kaplanem, P. Kostelka druhým kaplanem s platností od 1. XI. Působil na Vranově do 4. IV. 1956, kdy byl ustanoven kaplanem v Brně-Husovicích. Na jeho místo přišel P. Bohumír Přívětivý SDS.

Tolik z farní kroniky.