P. Antonín Weinlich - "Mariánské poutní místo Vranov"

POHLED DO HISTORIE

ÚVOD

Dovolte mi krátký úvod a shrnutí zpráv pana faráře Antonína Weinlicha, který poutě popsal koncem 19. století, a který je také pohřben na vranovském hřbitově. Jak víte, dějiny obce Vranov jsou úzce spjaty se zázrakem uzdravení maršálka Viléma z očního onemocnění z roku 1240. Ten dal vzniknout vranovskému poutnímu místu, a dodal Vranovu významného věhlasu přitahující ještě před stotřiceti lety lidi k putování z blízkého a širokého okolí i z velké dálky jako: z podhůří Orlických hor – Žamberku, od Lanškrouna, Litomyšle, Žďáru s celou Vysočinou k Jihlavě a k Třebíči, od povodí Dyje s Hrušovany, Mikulovem, Valtickem, Břeclavskem, Hodonínskem až k Brnu, Slováckem – až Uherským Brodem, Napajedly, od hanáckého vyškovska k Protivanovu až k Boskovicku, ale také z dalekého Slovenska – Nitry, Bratislavy; a dokonce až z dnešní Budapešti a z Vídně.

Podrobný výčet míst a obcí (asi 300) odkud se na Vranov putovalo sepsal v knize „Mariánské poutní místo Vranov“ v roce 1892 tehdejší farář P. Antonín Weinlich. Tam uvádí, že na menší jarní poutě putovávalo 20-40 procesí, na podzim na větší poutě na 300 procesí. Další přicházely během celého roku. Některé procesí byly menší, jiné čítaly 200, 500, 1000 osob. Na 70 tisíc poutníků bylo během zářijových poutí, které končily o prvním říjnovém víkendu na svátek Panny Marie Růžencové. Vranov tedy spojoval poutníky i různých jazyků: Čechy, Moraváky, Chorvaty z jihu Moravy, Slováky, Němce, Rakušany z Poysdorfu, i Maďary. Mnoho míst odkud se putovalo bylo samozřejmě spojeno s šlechtickým rodem Lichtenšteinů, který měl a má k Vranovu osobní vztah, a který svěřenému lidu poutě dopřával. (ppk)

Detailně dále vybráno z knihy:

P. ANTONÍN WEINLICH - "Mariánské poutní místo Vranov", 1892.

Doba poutí vranovských

Ode starodávna navykl sobě zbožný lid navštěvovati Rodičku Boží na posvátném Vranově, a tož buď zjara po pracích polních, buď na podzim,když požehnanou úrodu Boží již sklidil.

Kromě těchto dob výročních dávaly i rozličné slavnosti Mariánské příležitosť, aby lid lásku, důvěru, úctu svou spolu i díky osvědčoval Matce Boží, anebo aby zde vyhledával ochrany a pomoci na přímluvu její u Boha; ve zvláštních pak záležitostech přicházívali a přicházejí lidé po celý rok, jak v létě, tak v zimě. Takto se stalo, že pouti na Vranov jmenují se obyčejně: pouti menší na jaře, a pouti větší na podzim. Na jaře putují sem skoro výhradně ze Slovenska moravského a uherského, na podzim pak skoro z celé Moravy, z Rakous, z Čech a ze Slezska, jak Slované, tak Němci i Maďaři. Jakých to jazyků, jakých to nářečí! Jakých to krojů, jak různých zpěvův a obyčejů! Některá procesí přichází buď s křížem, buď s korouhví, buď s obrazem nebo sochou Panny Marie, již okrášlenou sličné družičky na ozdobných nosidlech nesou; hudebníci často též zpěvy doprovázejí a řídí. Jedny průvody jsou malé, druhé však četny, 200, 500 i 1000 poutníků; někteří poutníci dávají přijíti si naproti a uvésti se slavně knězem, podobně při odchodu jím se doprovázeti.

Na menší pouť jarní přicházívá 20 až 40 procesí, na velikou pouť pak 300 průvodů a tož dle obyčeje starého v následující dny:

V sobotu před 4. nedělí velikonoční:z Tvrdonic, Lanžhota a od Trnavy v Uhrách, jdou pak dále do Vambeřic.

V sobotu před 5. nedělí velikonoční: z Nitry a celého okolí, až od Pešti a Prešpurku.

V neděli 5. po velikonoci: z Bilovic, Břeclavy, Brumovic, Petrové Vsi a Bořetic.

V pondělí po 5. neděli velikonoční, aneb ve křížové dny: z Huku a Uherského Brodu, z Horněmče, Dolněmče, z Nivnice, Kuželova, Lipové, Boršic

V úterý po 5. neděli velikonoční: ze Skalice uherské, jdou pak do Křtin

Ve středu: z Chropova, Nové Vsi u Břeclavy, z Mikulčic, Holiče, Chropova

Ve čtvrtek, na slavnosť Nanebevstoupení Páně: z Brumovic, Halenkovic, Žarošic, Nosislavy, Želetic, Křepic a Němčic.

V pátek po Nanebevstoupení Páně: z Napajedel, Ostroha, Frelišdorfu (Chorváti), Velkých Lovčic, Ždánic, Věteřova, Stražovic, Osovské, Hodonína, Kyjova, Bukovan.

V sobotu před 6. nedělí velikonoční: z Mušova, Hrušovan nebo Grussbachu.

V sobotu před slavností svatodušní: z Jedlí, Dolní Loučky, Doubravníka, Nedvědic, Křížanova, Štarovic, Chudčic, Zábřehu, Lažan.

Na slavnosť seslání Ducha sv.: ze Žďárce, Radostína, Předklášteří u Tišnova, Tišnova, Sebranic, Lažánek Vápenných, Poličky, Litomyšle, Bystrého, Cokytle a Oujezda v Čechách.

V pondělí po sv. Duchu: z Býksadu v Uhrách.

Ve středu po sv. Duchu: ze Žamberku a okolí.

Dne 2. července: z Landškrounu a okolí.

V létě chodívali na Vranov ku slavnosti Navštívení Panny Marie poutníci z Kuříma, Řečkovic a Kostelce;

jakož i ve svatvečer před slavností svatých Apoštolu Petra a Pavla poutníci z Litomyšle;

ve svatvečer před slavností Nanebevzetí Panny Marie: poutníci z Valtic či Valčic z Rakous.

Na podzim, na velikou pouť vranovskou, jež trvá po celý měsíc září až do slavnosti Růžence v 1. neděli říjnovou, - dříve jenom od svatvečera Narození Panny Marie až do Zjevení sv.Michaela Archanděla, - přicházívá poutníků bez počtu ze všech stran, jmenovitě pak průvody poutnické z míst, jež tuto uvádíme:

Dne 30.srpna: Ořešín.

Dne 4.září: Trnava.

Dne 5.září: Poisdorf (Němci z Rakous).

Dne 6.září: Kralice, Pyšelo, Budišov, Náměšť, Dunajovice (Tannowitz, Němci) Rudikov, Tasov, Bratelsbrunn (Němci), Pouzdřany (Pausram, Němci), Březník, Úřinovice, Budkovice, Oslavany, Německý Brodek, Skřípov, Krumlov, Říčany, Vostice, Moravské Prusy, Jihlava, Žďár město i klášter, Čikov, Trachtín (Němci), Bochovice, Topolany, Pustoměř, Kytkovice, Kounice, Senohrady, Rosochy, Veliké Meziříčí, Odrovice, Olbramovice (Wolframitz, Němci), Mohelná, Křenoví, Jíhoví, Kundratice, Bohdalov, Křížanov, Klokočov, Krásensko, Lukovany.

Dne 7. září: Popovice, Kamenice, Zbejšov, Bystrý, Prštice, Nosislava, Radhostice, Rychrářov, Ořechov, Silůvky, Kobeřice, Račice, Něm. Kynice, Nadějovice, Pavlovice, Tečice, Žebětín, Pojdom, Měřín, Černovice u Pernštýna,, Velké Oslavice, Raclavice, Tučapy, Bohunice, Židlochovice, Nebovice, Němčany, Šlapanice, Moutnice, Bystřice, Dešná, Knihnice, Slavkov, Mor. Bránice, Rakšice, Borkovany, Krnářov, Silovice, Tikovice, Ořechov, Šumberk, Kundratice, Radostice, Bohdálovice, Drnovice, Rosice, Bratřice, Nebovidy, Moštice, Střelice, Kobeřice, Letovice, Moršůvky, Hájky, Holubice, Kunkovice, Otnice, Malé Lovčice, Sokolnice, Lažany, Oslavice, Mohelná, Studnice, Křížanovice.

Dne 8. září na Slavnosť Narození Panny Marie: Kuřím, Lavičky u Vel. Meziříčí, Olší, Pavlov, Jesenice, Olešnice, Jenešov, Byteš, Odrovice, Zakřany, Radostín, Guttenfeld (Chorváti), Syrůvky, Veselí, Radostice, Vídeň, Martinice, Pohořelice, Rájec, Bradleny, Malešovice.

Dne 13.září: Novosedly (Neusiedl, Němci), Popice (Němci), Pravlov (Němci), Medlov (Němci), Ivančice, Skřípov, Nová ves u Nového Města, Strážek, Žďár u Sloupu, Ruprechtov, Kunštát, Štěpánov, Ruda.

Dne 14.září: Zvole, Veverská Bytiška, Bukoví, Troubsko, Ostrovačice, Bohunice, Lažánky Vápenné, Bosonohy, Lomnice, Mělčany, Žďárná, Uhřice, Zhoř a Rašov, Rožná, Sloup, Brůnov, Protivanov, Sokolnice, Zlatkov, Štěpánov, Sulíkov, Moravany, Kohoutovice, Dolní Kounice, Nové Město, Tečice, Mělčany, Obrůvka, Bochtice.

Dne 15.září, neděle a slavnosť Nejsv. Jména Panny Marie: Ostrov, Mysliovice, Bořitov, Řečkovice, Kartouzy, Blansko, Oujezd, Babice, Žilošice, Bobrová, Loučky, Brno od Minoritů, od sv.Michala nebo Dominikánů a od sv.Tomáše, Předklášteří, Tišnov, Diváky, Milovičky.

Dne 18.září: Přibyslavice, Střížov.

Dne 19.září: Bystrc, Žebětín, Kohoutovice, Mikulovice, Svatoslava.

Dne 20.září: Mikulov (Němci), Polava (Němci), Hlíny, Heřmanov (Hermanschlag), Vlkoví, Lhota Rápotina, Křoví, Jestřebí, Branšov, Maršov, Bobrová,, Ostrov, Rozdrojovice, Počátky z Čech.

Dne 21.září: Jamy, Svratka, Domášov, Zbraslav, Ostrovačice, Sebranice, Evanovice, Troubsko, Střítež, Ričany, Boskovice, Olší, Braniškov, Březky, Ochoz, Luková, Doubravník, Komárov, (Němci), Nedvědice, Dlouhá Lhota, Lysice, Svatoslava, Střelice, Březí, Obyčtov, Moravské Kynice, Deblín, Selov, Podeždárec, Černá Hora, Tuřany, Vilimovice, Dalešice.

Dne 25. září na slavnosť Sedmibolestné Panny Marie: Třebíč, Valč, Lískovec, Neslovice, Vomice.

Dne 28.září: Deblín, Loučky, Vostopovice, Bosonohy, Rajhrad, Střelice, Bedřichov, Přízřenice, Modřice (Němci), Bořitov, Syrovice, Hodonín.

Dne 29.září: Lipůvka, Soběšice, Čebín, Drásov, Komín, Hodonice (Hödnitz, Němci).

Na slavnosť Růžencové Panny Marie: Mouřinov, Husovice, Ořešín.

I z mnohých jiných osad přicházejí občas zbožní poutníci.

Konečně budiž ještě několik slov zmíněno o šestsetpadesátiletém jubileu Rodičky Boží Svatovranovské, jež se slavila v září roku 1890. Můžeme směle říci, že šedesát a sedmdesát tisíc ctitelů Mariánských zavítalo toho času na posvátný Vranov, aby oslavili jubileum tamější Matky Boží. Lesku neobyčejného a slávy dodávala jubilejní pouti přítomnosť nejdůstojnějšího pana biskupa brněnského, Františka Salesia, jenž ve slavný den Narození Panny Marie sloužil za četné assistence pontifikální mši svatou, a po ní apoštolské požehnání spojené s plnomocnými odpustky udělil. O slavnosti Jména Panny Marie sloužil taktéž pontifikální mši svatou nejdůst. pan prelát královské kapituly brněnské, Msgr. dr. Fr. Zeibert; v neděli, 21.září, sloužil slavnou mši sv. vysocedůst. pan kanovník (nyní prelát) Msgr. Jan Raus; na Bolestnou Pannu Marii vysocedůst. Pan kanovník Jan Vojtěch. Slavností Růžencové Panny Marie jubileum se ukončilo; téhož dne sloužil pontifikální mši svatou nejdůst. p. prelát starobrněnského kláštera augustiniánského Anselm Rambousek.

Na konci poutí roku 1891, osmělila se drzá ruka spáchati na milostné sošce Panny Marie hroznou svatokrádež; ukradenať jí zlatá koruna a mnohé jiné skvosty, jakož i převzácné relikviáře s oltáře. Všeliké pátrání po rouhavém svatokrádci bylo marno. Avšak zbožní ctitelé Rodičky Boží Svatovranovské ve farnosti tamější a v Brně sebrali v krátkém čase dosti peněz, za něž pořízena nová koruna, jež bude opět zdobiti hlavu nebes Královny, jež na Vranově divy tvoří a milosti rozdává všem, kdož se k ní důvěrně utíkají. Ó, svatá Panno Maria, oroduj za nás!

L. J. Ch. et B. V. M.